Nabozenstvo

Teotihuacán byl nejvýznamnějším poutním centrem celé Střední Ameriky. V určitou dobu opouštěli lidé celé vesnice v mexických horách a mířili na náměstí Teotihuacánu, kde se účastnili obřadů, jež měly zajistit budoucí rozkvět města i obyvatel údolí. Teotihuacán byl přísně organizované město ovládané pevnou rukou náboženských vůdců, kteří zcela vládli nad myslí, duchem i fyzickým bytím lidí. Kněží byli zároveň zdatnými astronomy, sledovali a ovlivňovali cykly veřejného života a pořádali náboženské obřady. Vliv náboženství byl patrný v každé domácnosti a i v těch nejchudších byly běžným vybavením oltáře s nádobkami na pálení vonných látek a figurkami božstev.

[editovat]Kulty

Hlavními uctívanými božstvy v Teotihuacánu byli Quetzalcoatl (Opeřený had), Tlaloc a Velká bohyně. Mezi další patří např. Quetzalpapalotl (Opeřený motýl). Všechna božstva se objevují na nádherně barevných nástěnných malbách zdobících chrámy a paláce.

Opeřený had byl symbolem války, lidských obětí, vody, plodnosti, a hlavně božské autority. O jeho uctívání svědčí i sochy z různých období na velké Quetzalcoatlově pyramidě. KultQuetzalcoatla - Opeřeného hada se zde objevuje poprvé v mezoamerické historii, později hrál důležitou roli i v aztécké, toltécké a pozdní mayské kultuře. O rozšíření kultu se postarali Toltékové.

Druhým významným božstvem je Tlaloc. Jméno toho aztéckého boha války, deště a bouří se používá i pro označení jeho teotihuacánského předchůdce, jímž byl bůh vody, deště a plodnosti. Pro odlišení se mu někdy říká i bůh bouře. Teotihuacánský Tlaloc byl se svou ženou Chalchihuitilicue, bohyní vody, zobrazován v pro něj typickém vodním světě, kam se po smrti dostalo jen pár vyvolených. Většina nástěnných maleb v palácích zobrazuje scény odkazující na úrodnost a zemědělství a asi nejslavnější je zobrazení „Tlalokanu“, deštného ráje mexické mytologie.

Velká bohyně byla spolu s Quetzalcoatlem a Tlalokem nejdůležitějším božstvem Teotihuacánu. Nejspíše byla ztělesněna v posvátné hoře Cerro Gordo a pyramidy Slunce a Měsíce byly zasvěcené jejímu kultu a s ním spojené plodnosti a úrody. Mezi její znaky patří čtverhranná čelenka, zakulacené uši a sukně. Z jejích rukou obvykle prýští voda. Nejznámější je její zobrazení na nástěnné malbě v Tepantitle. Někteří vědci však pochybují o existenci kultu Velké bohyně, podle nich ikonografická vyobrazení přisouzená této bohyni spolu vůbec nesouvisí a ve skutečnosti jde o několik různých bohů či bohyň.

[editovat]Jeskyně

Jeskyně měly v mezoamerickém náboženství zásadní význam, jelikož z nich na svět vycházeli bohové a předci, a byly to také brány do podsvětí, do světa démonů a jiných mocných bytostí. Teotihuacánská jeskyně měla možná zvláštní význam, neboť její čtyři komory mohly představovat čtyři části mezoamerického kosmu. Systém nedávno objevených tunelů a umělých jeskyní podpyramidou Slunce představoval právě podsvětí. Podzemí sloužilo k různým ezoterickým obřadům, včetně lidských obětí a pohřbů. Teotihuacánští, stejně jako ostatní národy, přikládali masky ze vzácných materiálů na tváře urozených zemřelých a celé postavy obložili šperky. Členům skromnějších tříd se naproti tomu vkládaly do úst obyčejné disky, které měli jako dar na cestu do podsvětí.